Davide, jak se zpětně díváte na letošní sezónu? Byla neúspěšná z pohledu Sparty?
Sezónu vzhledem k okolnostem a tomu, jak jsme do ní vstoupili, hodnotím tak nějak neutrálně. Nemyslím si, že jsme úplně vybouchli, ale má očekávání byla rozhodně větší.
Ze začátku jste měli velké problémy a výsledky se dostavily až po Novém roce. Čím si to vysvětlujete.
Měli jsme obrovský problém zkonsolidovat mužstvo. Odešli zkušení hráči Dlouhý, Stejskal, zranil se nám Zapletal a Doša s Holečkem toho v první polovině také moc neodehráli a nedotrénovali, což bylo velmi citelně znát. Trvalo to déle, než jsem čekal, než jsme našli optimální složení týmu.
Prohráli jste obě pražská derby. Jak moc vás to ještě teď štve?
První derby mě ani moc nemrzí, tam jsme byli jednoznačně horší a soupeřova kvalita a euforie se jednoznačně projevila. Slavia v té době byla v diametrálně jiném rozpoložení než my. Ve druhém derby jsme byli jednoznačně lepší, ta prohra mě mrzí hodně a beru jí jako jednu z mnoha bodových ztrát, které jsme z mého pohledu letos udělali. Ten zápas byl rozhodnutý a my jsme svým nedůrazem připustili prohru.
Dojem z vaší sezóny jistě vylepšila čtvrtfinálová série, která byla famózní, a od postupu vás dělilo málo. Jak jste celou sérii viděl vy?
Za mě postoupil šťastnější. Kdo celou sérii viděl, mi dá jistě za pravdu, byli jsme ve čtyřech z pěti zápasů lepším týmem a na šance jsme sérii vyhráli 65% na 35%. Bohužel, co jsme schopni nedat, je až neuvěřitelné. Byla to krásná série završená utkáním, ve kterém nás Mýto přehrálo důrazem a nasazením a zaslouženě pak postoupilo. Sérii jsme si prohráli doma ve druhém zápase, ten jsme měli vyhrát.
Dokážete poslední zápas série přirovnat k nějakému duelu z futsalové historie?
Pár takových zápasů už jsem zažil, napadá mě třeba ČR - Maďarsko na Euru 2010, kdy jsme zápas otočili z 0:4 na 6:5, nebo Eco-Investment – Jistebník, který skončil 8:7 v prodloužení pro nás. Jsou to zápasy, kvůli kterým se futsal a jakýkoliv sport vlastně hraje. Je to zážitek pro všechny zúčastněné, i přesto, že jsme prohráli, hráči ukázali obrovskou mentální sílu se do zápasu třikrát vrátit, což bychom do sedmnáctého kola nebyli letos schopni. Toho si vážím nejvíc, ukázali jsme charakter!
Vy jste známý trenér bouřlivák, ale přijde mi, že v letošní sezóně už jste byl umírněnější a ubylo excesů. Co vás změnilo?
V mém osobním životě se udála spousta nepříjemných životních událostí. Uvědomil jsem si, že sport není to nejdůležitější na světě. Vždy chci vyhrát a to se nikdy nezmění, ale je důležité mít hranici, za kterou se nechcete vydat. Někdy se to daří více, někdy bohužel méně.
Obzvlášť jsem nečekal, že se udržíte po osmé brance Nejzbachu v rozhodujícím utkání, kdy se vám přišla vysmát půlka domácí střídačky. Jak jste se udržel?
Lhal bych, kdybych řekl, že to bylo jednoduché, v tom utkání vběhla půlka hráčů Mýta do hřiště asi pětkrát, rozhodčí to bohužel u nás netrestají, a proto se pak můžou dít takové věci. Troufnu si říct, že pokud by se takovýmto způsobem jako celá tato série odehrával duel Chrudim – Tango, padlo by v sérii čtyřicet karet a kopalo by se tak třicet desetimetrových kopů. Rozhodčí dlouhodobě tolerují Mýtu hru za hranou pravidel. Je tam spousta faulů po odehrání, ataků gólmanů, držení, bloků styl kravata atd. a to prostě Mýtu vyhovuje. Problém je, že pak tito hráči přijdou na mezinárodní úroveň a kvalita jejichhry jde o dvě stě procentdolů, protože jim rozhodčí nedovolí takto hrát. Vychováváme hráče pro ligu a ne pro mezinárodní futsal. Přitom hráči jako Kubát, Sklenář, Šabata jsou výborní a je obrovská škoda, že s nimi nepracujeme futsalově.Takže abych se vrátil k otázce, v kontextu utkání nešlo o nic extrémního při poslední brance Mýta. (smích)
Je těžké se ovládat při přehnaných radostech soupeře, viz. Merkl či Kubát z Nejzbachu, kteří vám jejich branky dávali hodně „sežrat“? Nebo to zkrátka berete tak, že to k zápasu patří. Vy sám se po vyhraném zápase také radujete směrem k soupeřově střídačce.
To je spíš otázka na rozhodčí, kam jsou ochotni to nechat zajít. Ale osobně si myslím, že je správné, že jsou utkání vyhecovaná a emoce pracují. Diváci chodí na sport kvůli emocím, je to stejné jako když jdete do divadla a herec si představení odříká pro sebe, už tam nikdy nepřijdete. Pokud se vrátím k Merklovi, jeho hra je založená na důrazu, bohužel v každém z utkání měl tento hráč minimálně jeden zákrok, kdy hráče nakopl úplně mimo souboj, což značí minimálně pět žlutých karet. Nestál žádný zápas. Je to na zamyšlení. Kdybych takto hrál já, byl jsem pětkrát vyloučen. Proč některým hráčům tyto věci tolerujeme a jiným ne? Proč Vnuk dostane červenou, aniž by něco udělal a Merkl ji nedostane za opakované likvidační a nesportovní zákroky. Myslím si, že rozhodčí by se měli připravovat na utkání stejně jako hráči, vzít si video, sledovat svůj výkon a výkony hráčů, byli by pak lépe připraveni a získali by mnohem větší respekt. Přesto musím smeknout za výkon, který rozhodčí v posledním utkání předvedli. Byl to velmi těžký zápas a oni ho zvládli na výbornou. Obrovský respekt.
Co chystáte ve Spartě pro příští sezónu?
Tato otázka je spíše na prezidenta klubu pana Větrovského. Pro mě osobně je priorita udržet naše klíčové hráče v čele se Slámou, Došou a Křemenem a vhodně doplnit kádr. Vytipované hráče už mám, jednání budou následovat po skončení sezóny. Nechci fungovat jako někteří prezidenti – trenéři klubů, kteří v průběhu play off oslovují naše klíčové hráče, nepřijde mi to korektní.
Další aktuality