Pane trenére, na úvod začneme odlehčeně. Jak jste si užil volno a stihl jste si odpočinout od futsalu?
Volno jsem si užil tak nějak prapodivně. Už poslední finále jsem se necítil vůbec dobře a necítil jsem se zdravotně v pořádku a byl jsem rád, že jsem to dokoučoval. Poté jsem strávil dva týdny v posteli s antibiotiky a ani jsem si pořádně titulové oslavy neužil. Když jsem se z toho dostal, tak už jsem začal řešit turnaj mládežnické reprezentace v Chorvatsku, načež následoval i samotný turnaj. Až poté jsem s rodinou měl deset dní dovolené a to byla jediná část léta, kdy jsem úplně vypnul a neřešil futsal. Pak už se po návratu začaly řešit klubové záležitosti, kádr, příprava a další věci. Těch deset dní s rodinou jsem si ale opravdu užil.
Jak z Vašeho pohledu proběhla příprava?
Proběhla standardně tak, jak jsme zvyklí za tu dobu, co jsem v Plzni. Jediná změna byla, že jsem klukům odpustil jeden týden atletických tréninků. Začali jsme tedy v druhé polovině července individuálními plány, poté týden na atletickém stadionu, a pak už jsme se přesunuli do haly. Pracovali jsme na kondici i herních stránkách. Odehráli jsme čtyři kvalitní přípravné zápasy, které nám ukázaly nové hráče a věci, které musíme zlepšit nebo odstranit.
Trochu se obměnil a omladil kádr, jste spokojen s jeho složením?
Tohle bych rozdělil na dvě části. Přivedli jsme kluky Zápotockých a Francisca, kteří mají perspektivu a měli by být v budoucnu lídry toho týmu. Na druhou stranu velká změna je v tom, že nám odešel Caio a Diece. Předpokládal jsem, že ty kluky udržíme a moc jsem o to stál, aby zůstali. Odešel nám také Michal Seidler, s čímž jsme asi delší dobu počítali, kvůli jeho situaci v rodině. Čekal jsem, že mistrovský kádr ale jinak zůstane pohromadě a jen jej doplníme jedním nebo dvěma hráči. Bohužel se tak nestalo, ale Caia, doufám, plnohodnotně nahradí Kaká a Diece Vitinho. Kluci vypadají velice dobře a věřím, že tam by neměl být problém. Kluci Zápotočtí zase nesmějí spěchat, jako třeba Adam Knobloch. Máme čas si je vypiplat, aby si zvykli na jinou rychlost futsalu a věřím, že jsou budoucnost Plzně.
Už v úvodu přípravy se vědělo, že někdo z hráčů bude muset jít na hostování. Co rozhodlo, že to byla nakonec dvojčata Zápotočtí?
Původní dohoda s vedením klubu byla taková, že do přípravy půjde čtrnáct hráčů a na konci pustíme dva hráče na hostování. Mezitím však nastal problém se zraněním Dušana Künstnera, které to zkomplikovalo. V tu chvíli jsem si nedokázal představit, že by ještě někdo měl odejít vzhledem k tomu, jak náročný podzim nás čeká. Nakonec však převládlo to, že pro růst kluků je důležité herní vytížení, které by v Plzni na podzim zřejmě tolik neměli. V jejich věku potřebujou hrát, hrát a hrát. Zvolili jsme nakonec asi nejideálnější řešení, kdy kluci zůstanou v Plzni v kabině, budou v běžném tréninkovém procesu a v Ústí absolvují jen předzápasový trénink a zápas. Budeme je mít takto v Plzni pod kontrolou a můžeme s nimi pracovat. Potřebují zesílit a adaptovat se na styl našeho futsalu. Proto jsem v tuhle chvíli ukázal na kluky Zápotockých a jde nám o to, aby se jejich vývoj nezastavil.
V pátek začíná ligová soutěž. Vedení cíle pro sezónu jasně řeklo, máte i Vy nějaké své osobní, na kterých budete s týmem pracovat?
Cíle od vedení jsou jasné a klub jako Plzeň si snad jiné dát už ani nemůže. Co se týče mě, tak chci obhájit a přivést do Plzně třetí titul. Ukázat, že Plzeň je v současnosti špička českého futsalu. Samozřejmě také uspět v Lize mistrů, kde se pokusíme dojít co nejdál. Nezískali jsme v Plzni ještě pohár, takže i ten si odškrtnout a s plzeňským týmem jej získat. Těch cílů je pro sezónu víc, ale bude to obrovsky těžké. Jedna věc je něco si přát, druhá věc je to zrealizovat. Ten program bude náročný a vždycky říkám, že musíme jít zápas od zápasu a uvidíme, co z toho bude.
Blíží se také Liga mistrů, kde dnes (23.8.) začínají předkola, ze kterých Plzni vzejdou dva soupeři. Mapujete tuhle situaci a jaké týmy podle Vás do plzeňské skupiny postoupí?
Sleduju to zatím z povzdálí. Netroufám si vůbec odhadovat, jaké týmy postoupí. Sleduju samozřejmě Rigu, jaké persony přivedla a obrovsky posílila. Soupeře budu řešit, až budou předkola dohraná a budu vědět, jací ti soupeři doopravdy jsou. Poté začnu shromažďovat materiály, ale rozhodne se stejně až na palubovce. Momentálně mě však zajímají hlavně první tři ligová kola, abychom je zvládli a do sezóny vstoupili dobře.
Podzim bude velmi náročný. Liga, Pohár SFČR, Liga mistrů, reprezentační kvalifikace na MS, máte z toho jako trenér „vrásky“?
Abych pravdu řekl, vrásky z toho mám velké. Bude to pro mě jako pro trenéra nezvyklá situace. Máme nějaké cíle a ten tým toho bude mít na podzim tolik. Navíc tréninkový proces v tomto období opravdu nebude ideální. Ještě uvidíme, koho reprezentační trenéři pozvou, ale předpokládám, že většina kádru bude s národními týmy. Navíc to nebudou několikadenní akce, ale desetidenní a delší. Je to velký problém a začíná to hned v září. Poté v říjnu opět kluci odjedou na reprezentaci, vrátí se a hned zhruba za týden začíná Liga mistrů. Je to komplikace, moc hráčů na trénink mi v Plzni nezbyde. Navíc tam ještě jsou mládežnické reprezentace, ale nechci se tomu teď poddávat. Někteří lidé kritizovali neúčast našich hráčů na turnaji v Thajsku, ale teď jsme měli jediný měsíc, kdy jsme mohli být spolu a trénovat, protože ten podzim bude opravdu nezvykle roztrhaný a tým nebude pohromadě. Musíme si s tím poradit, nic jiného nám nezbývá.
Začínáte v Plzni pátou sezónu. Když se ohlédnete zpátky na celé Vaše působení v Interobalu, jaké pocity to ve Vás vyvolává?
Je to až neuvěřitelné, jak to uteklo a jak to letí. Když se ohlédnu, nezbývá než říct skvělé, skvělé, skvělé. Když jsem do Plzně přicházel, tak mě to ani nenapadlo, že to bude taková úspěšná éra plzeňského futsalu. Stalo se, vybudoval se silný klub i skvělý tým, který se dostal na vrchol českého futsalu. Moje první sezóna v Plzni byla taková seznamovací a navíc covidová, kde jsme nakonec skončili druzí. Potom už přišla ta památná, kdy jsme získali pro Plzeň první historický titul. Byla to obrovská euforie, nával emocí, na to budu vzpomínat do konce života. Další sezóna byla s Ligou mistrů, která přinesla obrovské zážitky. Zažil jsem ji jako hráč a tehdy poprvé jako trenér a je to úplně jiné, když za to máte zodpovědnost. Vrcholem byl Elite round v Plzni a rovnou Barcelona, což bylo něco neuvěřitelného. I když jsme nevyhráli titul, tak to byla skvělá sezóna, kde jsme pro úspěch udělali všechno a byl jsem na tým pyšný. V té poslední sezóně jsme chtěli titul nazpátek, což se povedlo a byla to rovnou nejlepší ligová sezóna Plzně v historii. Ani jednou jsme neprohráli, vyhráli jsme základní část a play-off bylo opět na devět zápasů. Obrovské zadostiučinění a ukázali jsme, že první titul nebyl náhoda. Jsem moc rád, že můžu pracovat v takovém klubu, že jsme vybudovali nejlepší futsalový klub v České republice, co se týče zázemí, podmínek a toho všeho kolem. Troufnu si říct, že v tom Plzeň nemá konkurenci a jsem na to opravdu pyšný.
Před koncem minulé sezóny se změnilo vedení klubu. Jak se Vám s ním za ty měsíce spolupracuje?
Čtyři roky jsem byl na něco zvyklý a teď se to trošku pozměnilo, zejména co se týče komunikace. Všechno si musí ještě sednout, musíme si na to za pochodu zvyknout, ale nevidím v tom žádný problém. Uvidíme po čase, ale věřím, že to bude fungovat jako poslední čtyři roky.
Proč by měli fanoušci přijít v pátek na 1. ligové kolo?
Protože jsou součástí našeho týmu a poslední dobou vytvářeli skvělou atmosféru. Dávají nám velikou sílu v domácím prostředí a chtěl bych jim ještě zpětně poděkovat za to, jak nás v minulé sezóně podporovali. Pro mě jsou nejlepší v republice a i díky nim jsme to dotáhli k dalšímu mistrovskému titulu. Kluky ženou dopředu a toho si moc ceníme. Věřím, že přijdou na první zápas a oslavíme spolu první ligovou výhru v sezóně.
Další aktuality