Popsal nám také rozhodování západočeského klubu, který po zranění své opory zvažoval angažování slavných jmen ze zahraničí, ale nakonec se přidržel své filozofie zaměřené na domácí futsalisty. Nakonec prozradil také, že rád relaxuje na kole a našel si také nový koníček.

Marku, jak s odstupem času hodnotíte minulou sezonu?

Sezonu nemůžu hodnotit jinak než úspěšnou. Na jejím začátku jsme si vytyčili cíle, které jsme chtěli splnit, a to se nám povedlo. V podzimní části jsme chtěli uspět v Lize mistrů a tomu jsme podřídili vše, odehráli jsme dva skvělé turnaje a zanechali výborný dojem jak v Itálii, tak i doma v Plzni. Vyhrát nad Tjumení a vzít body Kairatu, dvojnásobnému vítězi Ligy mistrů, se ještě nikdy nikomu z českých týmů nepodařilo. Senzační postup ze skupiny jsme si navíc zasloužili i za předvedené výkony. Odměnou pro nás bylo přidělení další fáze Ligy mistrů do Plzně, kde jsme potvrdili výkony z Itálie. Závěrečný zápas s Barcelonou byla odměna za skvělou práci, kterou jsme v prestižní soutěži odvedli. Co se týká domácí ligy, tam jsme si dali za cíl držet se v první trojce, a to se nám také podařilo. Do play off jsme šli s cílem postoupit do finále a pokusit se obhájit titul. Postup do finále se podařil. Pro obhajobu jsme udělali vše, ale náš finálový soupeř byl prostě v klíčových chvílích lepší a zaslouženě vyhrál. Všichni ale nechali na hřišti obrovské srdce a vydali se sebe to nejlepší, co mohli.

V sezoně 2020/21 jste ve finále Chrudim porazili, v čem byl letos rozdíl, že se to nepodařilo?

Těch příčin vidím několik. První z nich byl náročný program, který hráči absolvovali v klubu a mnozí i v reprezentaci. Druhou bylo zranění Tomáše Vnuka. V tu chvíli jsme řešili, zda místo Tomáše přivedeme náhradu. V české i slovenské lize ale nebylo kam sáhnout, a tak přišla na řadu otázka, zda přivést jednoho nebo dva zahraniční hráče. Na stole ležela opravdu zajímavá a známá jména převážně brazilských futsalistů, ale bylo by to proti celkové filozofii klubu, takže nakonec jsme se rozhodli posily nepřivést i za cenu toho, že se nám snížila šance na obhajobu titulu. Další příčinou bylo fyzicky náročné semifinále s Teplicemi hrané na pět zápasů, ve kterých byla tři prodloužení. Tři dny po semifinále jsme šli rovnou do finále. Neměli jsme čas zregenerovat a připravit se na boj o zlato. Někteří hráči nastoupili do finále se sebezapřením a celou finálovou sérii hráli pod injekcemi. Nad tím by se měl někdo kompetentní zamyslet, aby se něco podobného příště neopakovalo. V neposlední řadě to byla samozřejmě kvalita Chrudimi, která dobře doplnila kádr a s posilami získala nové možnosti herních variant. Nakonec si troufnu říct, že posily Chrudimi byly ve finále rozhodujícím faktorem.

Chyběl vám Tomáš Vnuk, hráč, který dovedl na sebe vzít tíhu utkání, rozhodovat. V čem bylo jeho nahrazení nejnáročnější?

Tak samozřejmě nahradit Tomáše byl veliký problém. Všichni ví, jak důležitým hráčem byl v loňské sezoně. Posunul jsem Dušana Künstnera z druhé lajny do první a kluci si tam sedli. Dušan hrál opravdu dobře, ale to platilo o něm už od začátku sezony v druhé lajně. Každopádně je ale Dušan typologicky jiný hráč než Tomáš a bylo vidět, že nám chyběla v rozhodujících momentech Tomášova herní výjimečnost a nepředvídatelnost.

Jak velké nervy byly sledovat penaltové rozstřely? Má trenér vůbec šanci jejich průběh ovlivnit?

Pro mě osobně to nervy nebyly a byl jsem opravdu v klidu. To Tomáš Štverák pomalu kolaboval.(úsměv)Jako trenér nevidím moc možností, jak penalty ovlivnit. Hráče nenutím jít kopat. To už je u každého z nich o hlavě, jak si věří či nevěří, a jak si to v hlavě srovná. Jediná možnost, jak rozhodit hráče, je prohození gólmanů tak, jako to udělala Chrudim v posledním utkání. Popravdě jsem čekal, kdy k tomu Chrudim přistoupí, protože Libor Gerčák už několikrát v minulosti ukázal, jak dokáže střelce rozhodit a vychytat.

Proč byla vlastně semifinálová série s Teplicemi tak dlouhá?

Byla to skvělá reklama na futsal. Když jsem během sezony sledoval, jaký Teplice skládají tým, tak jsem je pasoval na hlavního kandidáta na titul. Narazili jsme na opravdu skvělý tým plný výborných hráčů, ale tentokrát na mě působili i týmově a myslím si, že v historii teplického futsalu to byl nejlepší tým, který měl určitě na víc než na semifinále. Bohudík jsme tu sérii zvládli my, i když jsme už byli jednou nohou na dovolené. Tady bylo krásně vidět, jak je tenká hranice mezi úspěchem a neúspěchem. Je to prostě sport a postoupit mohl jen jeden.

Pracujete výhradně s českými a slovenskými hráči. Jaké to má výhody, jaké to má nástrahy?

Ano, filozofie klubu je tak nastavena a já se s ní ztotožňuji. Výhoda je určitě v tom, že české a slovenské hráče znáte, mají podobnou mentalitu. Hlavní ale je, že chceme finanční prostředky investovat do českých hráčů, dávat jim kvalitní tréninkový proces a dál je rozvíjet i vzhledem k budoucnosti českého futsalu a reprezentace. Co se týče nástrah? Český a slovenský trh s hráči je velmi omezený, a pokud chcete hrát o přední příčky jste velmi znevýhodněný oproti týmům, kde převládají cizinci. Když vezmu konkrétně Brazilce, tak mně chodí na sociální sítě každý měsíc nabídky na hráče. Ten trh je daleko větší a mnohdy i levnější. Pro budoucnost českého futsalu je to ale špatná cesta. Je to určitě téma na delší povídání.

O zapracování mladých hráčů jsme si už povídali, ale přece jenom, považujete to za svůj trenérský úspěch? Co musí klapnout, aby se to povedlo?

Nepovažuji to za svůj úspěch, že pracuji a snažím se zabudovávat mladé hráče. Je to za mě povinnost nás všech pracovat s českými hráči a mládeží. Trénuji reprezentaci U21 a U19 a my máme problém poskládat oba výběry. Mladí hráči, kteří chtějí hrát futsal a mít ho jako prioritu, tak většinou nemají kde trénovat a hrát, s futsalem končí a vrací se k fotbalu. Konkurence v Evropě se velkou rychlostí zvedá a český futsal prostě potřebuje vychovávat mladé futsalisty, jinak brzo přijde doba, kdy český národní tým nebude na žádné vrcholné akci. Anebo půjdeme cestou, kterou se vydává čím dál více týmu v Evropě a na mistrovství Evropy bude nastupovat 60 pricent Brazilců. Ale to snad nechceme.

Jak bude vypadat kádr Plzně v nové sezoně?

Kádr se pořád řeší, v dnešní době není jednoduché naplnit a pokrýt rozpočet. Nicméně v kádru dochází k pohybu směrem ven i směrem dovnitř. Věřím, že 80 procent týmu zůstane pohromadě. Z ohlášených příchodů je ale patrné, že Plzeň zůstane na cestě, kterou se vydala před několika lety a bude nadále stavět a rozvíjet české hráče. (Pozn autora: Plzeň oznámila příchody Lukáše Křivánka a Adama Knoblocha).

Jaké bude mít klub před novou sezonou ambice?

Ambice budou stejné, a to hrát o medaile. Záleží také na konkurenci, jak poskládá své kádry. Ale chceme a musíme mít jen ty nejvyšší cíle.

Jak jste si po dlouhé sezoně odpočinul? Dostal jste futsal z hlavy?

Odpočíval jsem sledováním play off španělské a portugalské ligy. Jinak jsem už během dovolené nejezdil 2000 kilometrů na kole, a to je pro mě obrovský relax a čištění hlavy. A taky jsem se naučil chytat ryby.(úsměv)

Další aktuality

Vondráček chce Slavii pomáhat i góly
Vondráček chce Slavii pomáhat i góly 28.02.2024

Kromě čistého konta pomohl brankář Adam Vondráček Slavii ke třem bodům proti Liberci také naprosto přesnou střelou přes celé hřiště do odkryté branky. "Sedlo mi to luxusně," říká v rozhovoru, ve kterém také prozradil, proč mu tak dlouho trvalo obléct si svlečený dres.

Dominik Balog: Z herního vytížení v Helasu mám radost
Dominik Balog: Z herního vytížení v Helasu mám radost 15.02.2024

Za čtyři zápasy v Helasu stihl Dominik Balog vstřelit tři branky a připsat si jednu asistenci. Co vlastně dvaadvacetiletého futsalistu do Brna z Chrudimi přivedlo? A co všechno si kromě svého herního vytížení pochvaluje?

Martin Brychta vzpomíná na deset let ve Slavii
Martin Brychta vzpomíná na deset let ve Slavii 31.01.2024

Jeden z nejzkušenějších slávistů Martin Brychta působí v letošní sezoně také v roli vedoucího mužstva. Kromě své vlastní přípravy na zápas tak dohlíží na různé předzápasové povinnosti. I přes tři vážná zranění kolene dotáhl počet svých startů v 1. Futsal lize na 200 a stále si připisuje další. Při této příležitosti jsme ho požádali o vzpomínkový rozhovor.