Čekal jste, že po třetím dramatickém zápase, který rozhodl až rozstřel, dojde na penalty také v tom čtvrtém?
Zápasy jsou všechny strašně vyrovnané, ale já jsem věřil, že když jsme odskočili v prodloužení o dvě branky, že už to urveme. Ale soupeř nás zatlačil a propadlo to tam. Penalty…tak nějak jsem si věřil, že to zase chytnu. Říká se, že penalta se nedá chytit, ale jen špatně kopnout, ale já si na ně věřím. Kluci dali kromě jednoho všichni a oni dvakrát ne. Dopadlo to zase dobře.
V obou rozstřelech jste chytil hned tu první penaltu, byl to ten správný impulz do dalšího průběhu?
Tohle hodně psychicky pomohlo hlavně klukům, kteří mohli kopat ve větším klidu. Nepadlo nám to tam až ve třetí sérii, ale i tak jsme stále měli o branku náskok. Michal Holý i Michal Seidler na to mohli jít v klidu.
Kdy jste měl jít kopat vy?
Asi bych musel jít, kdyby na mě došlo. I když jsem se na to tolik necítil jako v Plzni.
Prozradíte nám, jak penalty chytáte? Vidíte to na střelcích, že jsou třeba nervóznější? Brankáři často říkají, že jediný způsob, jak nedostat gól z krátké penalty je se nechat trefit.
Trefovat se necháváme, jdeme do strany s tím, že to tam někam poletí. Jde o to, aby člověk tu stranu tipl správně, já to dělám na poslední chvíli. I když vím, že hráč kope po levé noze, tak většinou se rozhodnu až intuitivně v průběhu jeho rozběhu. Těžko říct, nechci to zakřiknout, ale snad na to mám nějaký brankářský sedmý smysl a umím odhadnout, kam by to mohlo jít. Rozhoduji se až těsně před samotným kopem. To je všechno.
V Plzni stříleli i hráči, kteří vůbec do zápasu nezasáhli. Cítil jste na nich, že to mají hodně složité?
O tom jsem nepřemýšlel. Já prosedět dvě hodiny na střídačce, tak se snad ani nerozeběhnu. Nemůže to být nic příjemného. Vstát z lavičky a jít tam s tím, že jsem nehrál ani minutu a musím dát branku. To musí být psychicky hodně náročné.
Čekal jste takhle těžkou semifinálovou sérii?
Čekal. My jsme samozřejmě chtěli začít výhrou v prvním zápase doma, což se nám nepovedlo. Pak jsem si dělal legraci, že jsme nachystali Csaplárovu past (pozn. vedení 2:0 pro soupeře). Teplice podle mě mají letos nejlepší tým, který kdy měly. Táhnou za jeden provaz, individuální kvalita je obrovská. Věděli jsme, že to bude těžké a že bude každá chyba rozhodovat.
Často hrajete power-play s vámi na útočné polovině, cítíte, že jste se ve hře nohama hodně zlepšil a že máte tak velkou důvěru?
Asi ano. Celou sezonu se tomu věnujeme, ale cítím se tam jistější, navíc cítím velkou důvěru od trenéra a od kluků. I když Michal Seidler do mě občas tak na tréninku šije, že dělám chyby, že mám chuť odejít (úsměv). V play-off ale víme, že si tím můžeme pomoct a trochu si odpočinout. Když se nějaké ty skulinky objeví, tak je na nás to využít. Ale je to vždy s brankářem riskantní a je na nás nedělat při tom chyby. Dnes nám to vycházelo.
Pátý, rozhodující zápas hrajete doma, bude výhoda na vaší straně?
Vrátí se nám Lukáš Rešetár, ale zase se zranil Martin Zdráhal. Uvidíme, určitě do toho vlétneme a snad se zase štěstí přikloní k nám. Budeme hrát doma před domácím publikem, věřím, že nás fanoušci přijdou v hojném počtu podpořit a dotlačí nás do finále.
Další aktuality