Tomáši, jak tráví čas futsalista v době, kdy se nemůže hrát a téměř ani připravovat?
Je to pro mě nová situace, jelikož jsem byl zvyklý být minimálně 4x – 5x v týdnu buď v hale, nebo venku na hřišti. Na druhou stranu má z toho nejspíš radost dcera s přítelkyní, takhle často jsem nebyl dlouho doma. Teď veškeré dny trávím doma, jelikož i z domova pracuji.

Jak je pro hráče složité se udržovat v kondici?
Jelikož jsme si vědomi situace, která nastala, dodržujeme s rodinou nařízení vlády, abychom zbytečně nechodili ven. Z toho samozřejmě plyne, že se udržuji v domácích podmínkách, každý den cvičím. Ráno většinou dle sebe, večer si zacvičím intervalový trénink dle fitness trenéra přes sociální síť.

Pojďme se vrátit na váš futsalový začátek v Děčíně, jak jste se k futsalu dostal?
S futsalem jsem začal přibližně v šestnácti letech. Kamarád mě přemluvil, abych jim šel pomoct do týmu SK Bělá 1946 se záchranou okresní soutěže na Děčínsku. To se nám povedlo, a od nové sezóny jsme se domluvili, že přivedu své spoluhráče z fotbalu a postavíme kompletně nový tým.
Začali jsme vyhrávat vše, co se dalo. Dvakrát po sobě jsme postoupili a byli jsme třeba 2 roky bez prohry na krajské úrovni.

Gradovalo to v poslední sezóně, kdy jsme vyhráli krajský přebor rozdílem třídy, a v poháru celostátní části jsme došli až do semifinále, kde jsme se střetli s Benagem, za který nastoupili všichni stěžejní hráči ligového týmu. V utkání jsme padli 3:4. David Filinger nám dal 3 góly z penalty. Vlastně nás dělil jen kousíček od televizního finálového utkání s Chrudimí. Úsměvné je, že já si to finále nakonec zahrál, ale už v dresu Benaga.

Následoval přestup do Benaga, jak se zrodil přesun do Zruče?
Zrodil se vlastně po výše zmíněném semifinálovém zápase s Benagem. Už v té době jsem řešil přesun do Prahy s Alešem Štorcem, který mě chtěl angažovat do sálovkářského klubu Chemcomex Praha. Aleš nastupoval též za Benago a po zápase jsme se domluvili spolu s Alešem a Benim Simitčim, že se v týdnu sejdeme a probereme možnosti, jak přesun dotáhnout.

Určitou zajímavostí je, že jsme jako celek dostali možnost přesunu do Teplic pod pana Žáka, který v té době rozjížděl Balticfloru. Mužstvo mělo velký potenciál a je jen škoda, že po mém odchodu se kluci rozhodli nepřijmout nabídku pana Žáka, případně postoupit dále do divize a zkusit tu karavanu táhnout dál.

V Benagu jste také vstřelil první ligovou branku, vzpomenete si na tento moment? (6. zápas v lize – Teplice - Benago 8:4 (24. 2. 2010), pozn. red.)
Pamatuji moc dobře. Bylo to po nacvičeném signálu z rohu, který jsme praktikovali v Benagu dost často. Přišlo mi, že ho zná celá liga, ale vždy to nějak vyšlo. Klasické seběhnutí od přední tyče, naražení s hráčem, který rozehrává roh a ten následně nastřeluje na zadní tyč, kde jsem to měl zavírat. (úsměv)

Vyzkoušel jste si také dresy Sparty a Slavie, jak vzpomínáte na tuhle zkušenost?
Tyto angažmá měla jedno společné, byly to projekty, které se teprve rozjížděly. Slavia v té době hledala sama sebe, potřebovala hráče, domluvila se fúze s Chemcomexem, která dle mého názoru moc nefungovala.

Ve Spartě se k tomu přistoupilo lépe, přišlo mi, že to tam chtějí dělat lépe, bylo to znát už jen na zázemí, na přístupu hráčů a dalších věcí. Výsledkově to nebylo asi úplně ono, čekalo se více.

Po nástupu pana Větrovského se to zvedlo ještě více, byla tam vidět práce Davida Friče. Já bohužel v této době už jsem se tomu nemohl věnovat tolik, jak jsem chtěl, měl jsem náročné zaměstnání a nedalo se to úplně skloubit.

Zakotvil jste v České Lípě, vyhovuje vám angažmá v barvách Démonů?
Pro mě asi nejlepší angažmá, co se týče vztahů a nálady v týmu. Táhneme tam za jeden provaz ať se děje, co se děje. Víme, že výsledky v této sezoně nejsou takové, jaké by asi měly být, a na které bylo našlápnuto. Musíme se z toho poučit a jít do další sezóny s tím, že toto by se nemělo opakovat. Měli bychom hrát do šestého místa, a ne se strachovat do posledních kol, jestli VARTA futsal ligu udržíme. Tomuhle stále nerozumím a nejde mi to do hlavy.

Jak funguje spolupráce s trenérem Karlem Krulišem?
Snaží se spolu s Jirkou Šubrtem nám poskytnout veškerý servis, dělají maximum, jsou to srdcaři, Démoni, jak se patří. Táhnou to ve dvou lidech, klobouk dolů před nimi!

Jaké cíle si dáváte do nadcházejících sezon?
Jak už jsem zmiňoval, náš cíl musí být jednoznačně 6. místo, pokud se podaří posílit o dvě avizované posily, mám pocit, že se nemáme za co schovávat. Musíme se vyvarovat těch šílených výsledků jako například v Mělníku, nebo v Českých Budějovicích. Ztrácíme zbytečně body i v zápasech, kde máme průběh dá se říct pod kontrolou.

Další aktuality

Vojtěch Holub: Slavia je pro mě velkou zkušeností
Vojtěch Holub: Slavia je pro mě velkou zkušeností 14.04.2025

Vojtěch Holub přišel do Slavie na hostování z Bohemians na konci ledna a hned naskočil do závěru základní části. Nejlepší nováček sezony přidal k 11 brankám v zelenobílém dresu další tři. Na závěr pak jedenadvacetiletý futsalista čtyřmi góly pomohl k postupu v Poháru SFČR. Jak své působení v Edenu hodnotí?

David Drozd: Půl ceny patří bratrovi a rodině
David Drozd: Půl ceny patří bratrovi a rodině 18.03.2025

Nejlepším futsalistou roku 2024 byl v pondělí na slavnostním galavečeru vyhlášen David Drozd. Cenu převzal z rukou bývalého československého fotbalového reprezentanta Lubomíra Moravčíka před zaplněným sálem Hotelu Hilton. Jak velký zážitek to pro devětadvacetiletou oporu Chrudimi i české reprezentace byl?

Roman Mareš slaví v plné futsalové síle padesátiny
Roman Mareš slaví v plné futsalové síle padesátiny 15.03.2025

Jedno české přísloví říká, že „věk je jenom číslo“. Něco pravdy na tom určitě bude, stačí se přijít podívat na zápasy FK Chrudim. S číslem šest tam totiž po palubovce „jezdí“ obránce východočeského týmu Roman Mareš a je skoro až neuvěřitelné, že tento legendární chrudimský futsalista slaví v sobotu 15. března padesátiny.