Jak se to vůbec přihodilo, že jste se do Teplic a k futsalu vůbec vrátil?
„Někdy koncem listopadu mi zavolal pan Žák, že je u nich nastala složitá situace, že mají některé hráče vykartované a další jsou zranění, nebo mají taková ta polozranění. Vypadalo to v jednu chvíli, že nás bude jenom pět, nebo šest. Nějakou dobu jsme v takovém počtu i trénovali. Proto jsme se dohodli, že Svarogu do konce roku vypomůžu.“

Vy jste původně skončil s futsalem, bylo to opravdu definitivní rozhodnutí?
„Já jsem skutečně skončil. Po finále se Spartou jsem se domluvil s panem Žákem, že už v Teplicích pokračovat nebudu, protože už to bylo příliš náročné skloubit dojíždění s prací. Žádné nové angažmá se mi nelíbilo tolik, abych změnil názor a naskočil do nové sezony.“

Neuvažoval jste alespoň o tom, že budete dělat trenéra? Přece jenom zkušeností máte na rozdávání.
„Já jsem i takovou nabídku dostal, ale nebylo to takové, aby mě to přesvědčilo, abych tomu věnoval tolik času, kolik je k tomu zapotřebí. Já jsem takový, vždycky jsem hrál na vrcholu, vždy o nejvyšší místa, když se tomu člověk chce věnovat, musí tomu obětovat čtyři, pět večerů. Napůl se futsal dělat nedá. Přiznám se, že mě nelákalo hrát někde, kde se bojuje jenom o záchranu, nebo o postup do play-off.“

Futsal jste ale nezapomněl, do týmu Teplic jste rychle zapadl zpátky. Jaké to bylo právě na Slavii?
„Jak jsem zapadl, to musí posoudit jiní. Na Slavii se mi hrálo dobře, je to přece jenom moje domácí hala, kde jsem hrál už od pěti let. Znám tu prostředí i hráče.“

Radost jste ale na konci neměli, přestože to vypadalo hlavně v úvodu, že Slavii jasně přehrajete. Co se po přestávce stalo?
„Abych to řekl asi konkrétněji, musel bych se na zápas podívat znovu na videu. Náš přístup do druhého poločasu byl otřesný, nebyli jsme na pokračování zápasu nastavení v hlavě. Mohl vyhrát kdokoliv, ale za to, jak jsme k tomu přistoupili v druhé půli, jsme si zasloužili prohrát.“

Říkal jste, že budete do konce roku, takže nastoupíte ještě v Chrudimi?
„Jsme tak domluvení, pokusím se co nejvíc pomoct, pak se uvidí.“

V Chrudimi vás čeká další těžký zápas…
„Ano, hrál jsem samozřejmě už mnohokrát. I když neobhájili titul, tak mají nadále obrovskou kvalitu. My jsme na Slavii přišli o další hráče, snad se alespoň někdo z nich dá dohromady. Máme na to týden, abychom se dali nějak do kupy.“

Reprezentaci také určitě sledujete, jak vidíte naše šance postoupit na mistrovství světa?
„Samozřejmě, že reprezentaci sleduji, klukům fandím. Myslím si, že hrají výborně a nejsou bez šance na postup. Já jsem kvalifikaci v Brně zažil, byla tam skvělá atmosféra, postoupili jsme. Na všechny zápasy chodila snad tisícovka diváků. Věřím, že to tam bude znovu výborné a fanoušci reprezentaci k postupu doženou.“

Další aktuality

Vojtěch Holub: Slavia je pro mě velkou zkušeností
Vojtěch Holub: Slavia je pro mě velkou zkušeností 14.04.2025

Vojtěch Holub přišel do Slavie na hostování z Bohemians na konci ledna a hned naskočil do závěru základní části. Nejlepší nováček sezony přidal k 11 brankám v zelenobílém dresu další tři. Na závěr pak jedenadvacetiletý futsalista čtyřmi góly pomohl k postupu v Poháru SFČR. Jak své působení v Edenu hodnotí?

David Drozd: Půl ceny patří bratrovi a rodině
David Drozd: Půl ceny patří bratrovi a rodině 18.03.2025

Nejlepším futsalistou roku 2024 byl v pondělí na slavnostním galavečeru vyhlášen David Drozd. Cenu převzal z rukou bývalého československého fotbalového reprezentanta Lubomíra Moravčíka před zaplněným sálem Hotelu Hilton. Jak velký zážitek to pro devětadvacetiletou oporu Chrudimi i české reprezentace byl?

Roman Mareš slaví v plné futsalové síle padesátiny
Roman Mareš slaví v plné futsalové síle padesátiny 15.03.2025

Jedno české přísloví říká, že „věk je jenom číslo“. Něco pravdy na tom určitě bude, stačí se přijít podívat na zápasy FK Chrudim. S číslem šest tam totiž po palubovce „jezdí“ obránce východočeského týmu Roman Mareš a je skoro až neuvěřitelné, že tento legendární chrudimský futsalista slaví v sobotu 15. března padesátiny.