Tušíte, kolikrát jste v zápase vystřelil?
„Možná dvacet, pětadvacet krát. Asi tolik střel to bylo. Buď to šlo do gólmana, nebo mi to ulétavalo ven. Vypadá to jednoduše, musí se to trefit někam za tyč, nebo kousek od gólmana. Možná by to tam pak skončilo, bohužel jsem to netrefoval a žádný gól z toho nebyl.“
Hráli jste power-play dlouho, zkoušeli jste to zleva i zprava přes narážečku, to byly nacvičené signály?
„My jsme věděli z videa, že Nizozemci budou hodně zalezlí. Právě při zápase s Kazachstánem jim to moc nevyhovovalo, když proti nim soupeř hrál v pěti. Tak jsme to také zkusili, dostávali jsme se do hodně šancí, vždy tomu chyběla poslední přihrávka nebo přesnější střela a mohlo to skončit i rozdílem deseti branek.“
Nakonec rozhodla o výhře úplně poslední akce, co se tam podařilo dobře udělat?
„My jsme se trápili celý zápas v zakončení, šance jsme měli, buď to chytil skvěle gólman, nebo to šlo vedle. Oni měli dvě, tři šance, ze kterých dali branky. Bylo důležité, že jsme další góly nedostali a dali na tři dva po rohovém kopu až v úplném závěru, kdy to všechno konečně klaplo.“
Musel jste hodně myslet i na zadní vrátka, že je za vámi stále prázdná branka?
„Já to mám rád, Holanďani byli zalezlí, měl jsem na rozehrávku čas. Je to těžké, na světě je jenom jeden gólman, který takové situace zakončuje jako tutovky, a to já nejsem. Musím se v tom stále zlepšovat.“
Jak se vám líbila divácká kulisa v Ostravě a v Karviné?
„Bylo to super, v Ostravě bylo škoda, že hala nebyla větší, když přišlo tolik lidí. I v Karviné bylo plno, fandilo se neustále. Hrálo se nám hodně dobře, v Praze by tolik lidí nepřišlo.“
Trenér Tomáš Neumann říkal, že oba zápasy splnili účel. Určitě s ním budete souhlasit…
„Je to tak, to, co jsme hráli oba zápasy, jsme si zkoušeli na trénincích, a když se hrála hodně power-play, v kvalifikaci jí asi tolik nevyužijeme, ale účel to určitě splnilo jednoznačně.“
Zranil se Libor Gerčák, jak moc bude v Brně v únoru chybět?
„Géra určitě bude strašně chybět v kabině, je to člověk, který to tmelí, je s ním pořád legrace a na hřišti budou chybět jeho zkušenosti. Cítí to i obrana, která ví, že je hrozně těžké, aby mu tam něco prošlo. Pro nás to bude stejně velká ztráta jako u Lukáše Rešetára.“
Cítíte tedy ještě větší odpovědnost?
„Cítím, je to tak, musím Libora zaskočit a doufejme, že to dopadne.“
Končí pomalu kalendářní rok, byl pro vás nejvydařenější v kariéře?
„Splnil jsem si sen, zahrál jsem si Ligu mistrů. Pocity ale mám takové rozpolcené, s Barcelonou se mi zápas povedl, naskočil jsem do druhého, chytil dva, tři, čtyři góly a přišla sporná červená karta. Do tohoto okamžiku bylo všechno dobré. Červená je červená, místo tří zápasů jsem tam odchytal zápas a půl. Pak naštěstí hned pokračovala sezona, vrátil jsem se rychle do zápasového rytmu. Jdeme dál.“
Přání do příštího roku se dá odhadnout a tím je postup na mistrovství světa. Co by pro vás znamenal?
„Bylo by to hodně krásné! Když kluci postoupili na mistrovství světa do Thajska, tak já jsem teprve začínal s futsalem. Rád bych se světový šampionát také někdy podíval!“
Další aktuality