Po skončení „Turnaje Česko-Slovenského přátelství,“ který se hrál v Hodoníně, jsme mu položili několik otázek a mohl tak vzniknout tento rozhovor.
Jak vznikl váš příchod do hodonínského klubu?
Asi patnáct sezon jsem odkopal v tehdejším brněnském Tangu a tak když mě nedávno oslovil Jirka Štěrba (předseda klubu FC Tango Hodonín – pozn. red.), domluvili jsme se, že zkusím Tangu pomoci na tuto sezonu. Uvidíme, co to přinese, ale my chceme hlavně zachránit první ligu!
Máte další aktivity, nebo se futsalu budete věnovat naplno?
Pro mě je hlavní prioritou pořád trénování a vedení družstva volejbalových žen z Přerova. To má absolutní přednost a ve zbylém čase se budu snažit maximálně pomoct hodonínskému Tangu. Samozřejmě, že to bude trošku náročnější, ale pokud nastane nějaká kolize, tak všichni v hodonínském klubu vědí, že přednost dostane volejbal, který živí moji rodinu. Tak to je nastavené a všichni víme, do čeho jdeme. Dříve jsem hrál futsal a velký fotbal, k tomu ještě volejbalové tréninky, takže teď už to bude jednodušší, že to bude vlastně jenom o trénování...
Máte za sebou první větší prověrku u „A“ týmu Tanga Hodonín, takže jaké z toho vyplývají prvotní poznatky pro vaši další činnost u klubu?
Musím se nyní především rozkoukat! Některé kluky znám, kteří se mnou hráli, když oni byli mladí a já byl ten starší. Z těch kluků, se kterými jsem já aktivně hrával, tak tady jsou Tom Buršík, Čenda Cenek nebo Bob Doubravský, navíc znám vedení klubu a lidi kolem, takže o to je to jednodušší. Ty nové hráče musím samozřejmě poznat a uvidíme, jak se to vše zapracuje.
Jak budete dojíždět na tréninky – nebudou vznikat problémy? Přeci jenom, na starosti budete mít dva kluby ze dvou různých měst...
S rodinou bývám v Brně. Někdy v týdnu spím 2-3 dny v Přerově, takže v tomto to asi bude trochu náročnější, ale přesto si myslím, že se to dá zvládnout!
S jakými cíly budete vstupovat jako FC Tango Hodonín v roli nováčka do ligové soutěže?
Určitě budeme chtít bavit lidi naším futsalem tak, aby chodili zdejší fanoušci pokud možno v hojném počtu a stále tvrdím, že prioritou bude zachránit první ligu.
Kdy začala letní příprava?
Příprava vlastně začala domácím turnajem „Česko-Slovenského přátelství.“ Letos to byl již dvanáctý ročník. Já jsem měl ještě v sobotu povinnosti v Přerově, takže hodonínský turnaj jsem absolvoval jen v neděli. Něco jsem viděl: nějaké věci se vydařily, na něčem se ale musí ještě pracovat. Důležité je, že v Hodoníně je nějaká hráčská základna. Nebyli jsme kompletní – ještě tady přibudou hráči. Já nic nepřeceňuji, ale ani nepodceňuji. S ligovou Českou Lípou jsme hráli 25 minut dobrý futsal, těsně jsme prohrávali, takže jsme chtěli s výsledkem něco udělat. Při naší power-play v závěru zápasu jsme udělali tři chyby, což se stává a nakonec nás soupeř ztrestal, když dal tři góly do naší prázdné branky.
Máte už představu o kádru, který by mohl nastupovat k ligovým zápasům a nebo je to ještě předčasné?
Některé hráče jsem viděl poprvé, s jinými se znám delší dobu a některé jen od vidění. Je to tedy takový mix. Z druhé strany mě někdo z hráčů zná ještě z aktivní kariéry a někteří jen z vyprávění. V tomto ale problém nebude. Já jsem zvyklý ze své volejbalové praxe na komunikaci s týmem (to si vyřídím hodně rychle) a ti hráči buď tu naši filozofii, kterou chceme jít pochopí nebo ne, a tak tady nebudou. Kádr pro ligu by měli tvořit zkušení hráči, ale mužstvo se bude doplňovat, takže hráči budou mít možnost na každém tréninku nebo zápase ukazovat, jestli do „A“ týmu patří či ne. Počítám, že bychom přivedli ještě jednoho hráče z Rakouska, ale nějaké další nákupy nebudou.
Jak se těšíte na start VARTA futsal ligy?
Od futsalu jsem si několik let odpočinul, ale už se těším. Těšení je sice jedna věc, ale je tady i zodpovědnost, abychom první ligu zachránili, takže jasným cílem v klubu zůstává záchrana a já věřím, že pro to uděláme všichni v Hodoníně maximum!
Další aktuality