Jak jste spokojený se svým výkonem ve třetím semifinále?

Od začátku jsem věděl, že to bude strašně těžké, navíc u nich v hale, kde míč ještě více lítá. Všichni gólmani ví, že tady budou mít spoustu práce. Jsem rád, že jsme v posledním zápase s nimi dlouho udrželi vyrovnaný krok a dá se říct, že na konci jsme si to pokazili až naší vlastní chybou. Je to škoda, myslím si, že do prodloužení, nebo na penalty jsme to mohli nějakou silou vůle a heroickým výkonem dotáhnout a pak to urvat. Před kluky smekám, nebylo nás moc, ale šlápli jsme do toho a nakonec série jsme dokázali udělat nejhezčí zápas. Bylo nás nejméně a ještě to bylo v nejhorších podmínkách. Navíc se nám zranil Matúš Ševčík, zdravotní problém měl i Filip Vaktor. Vzhledem ke všem těmto věcem to musím nakonec hodnotit pozitivně.

Jan Homola vstřelil nádhernou branku. Také to na vás takhle zkouší zakončovat patičkou? Jak on říká, futsalově jamovat?

Ano, on spíš už dává jen takové akrobatické góly než nějaké normální. Prý nám všem něco za to koupí. Alespoň to tedy slíbil.

Rozhodující branku na 1:2 jste oddálil dvěma zákroky, co se tam stalo nakonec?

Já jsem viděl, že na mě jdou dva hráči, takže místo toho, abych se vrhnul proti tomu s míčem, tak jsem si coufnul, pak jsem naslepo skočil do branky a stihl jsem to vytáhnout. Pak jsem z lajny ještě dosáhl na jeden zákrok, ale ten třetí, to už prostě nešlo.

Najdete vůbec nějaký zápas, kdy jste měl tolik zákroků?

Možná naposledy v play off před rokem v Chrudimi. To mi to připomíná. S Chrudimí je to vždycky tak. Po zápase v Edenu mi to bylo trochu líto, protože jsem věděl, že dokážu předvést lepší výkon. Tam bohužel padaly blbé góly. Ale byl jsem o to víc namotivovaný. Mrzelo mě to, že jsem nedostal ve čtvrtfinále prostor a těšil jsem se na to, že půjdu do branky. Jsem rád, že mi to z hlediska mého výkonu nakonec trochu vyšlo.

Vy jste se celou sezónu s Honzou Žežulkou střídali pravidelně zápas po zápasu. Pak před čtvrtfinále dostal přednost váš spoluhráč. Jak těžké to bylo kousnout?

Mohl bych říct, že to bylo úplně v pohodě a že jsem se těšil z týmového výkonu, ale to by asi nebyla úplně pravda. Každého to mrzí, když nehraje. Začal jsem si v hlavě říkat, jestli se mé výkony trenérům nelíbily, z mého osobního hlediska jsem pak potřeboval, aby přišla nějaká osobní vzpruha a jsem rád, že to v tom třetím semifinále vyšlo. Jediné, co jsem si přál, bylo, abych zase dostal šanci ukázat, co ve mně je. Tu možnost jsem dostal a jsem za ni rád. Je škoda, že jsme sérii nevrátili ještě do Prahy.

Ono to určitě nebylo jednoduché rozhodnout, když má tým dva vyrovnané gólmany…

Tomu rozumím, ale vždycky to mrzí. Ale ptal jste se mne, jak jsem to vzal. Tým je to hlavní, ale přesto mne to mrzelo.

Když byste měl zhodnotit celou sezonu, na začátku odešli zahraniční hráči, pak jste se ale semkli a projeli jste tím až ke třetímu místu…

Já si myslím, že to můžeme hodnotit velmi kladně i nadstandardně. Nemuselo se asi čekat, že budeme předvádět takovou kvalitu a šli jsme strašně nahoru. Sezonu hodnotím pozitivně, třetí místo je krásný úspěch.

Další aktuality

Vojtěch Holub: Slavia je pro mě velkou zkušeností
Vojtěch Holub: Slavia je pro mě velkou zkušeností 14.04.2025

Vojtěch Holub přišel do Slavie na hostování z Bohemians na konci ledna a hned naskočil do závěru základní části. Nejlepší nováček sezony přidal k 11 brankám v zelenobílém dresu další tři. Na závěr pak jedenadvacetiletý futsalista čtyřmi góly pomohl k postupu v Poháru SFČR. Jak své působení v Edenu hodnotí?

David Drozd: Půl ceny patří bratrovi a rodině
David Drozd: Půl ceny patří bratrovi a rodině 18.03.2025

Nejlepším futsalistou roku 2024 byl v pondělí na slavnostním galavečeru vyhlášen David Drozd. Cenu převzal z rukou bývalého československého fotbalového reprezentanta Lubomíra Moravčíka před zaplněným sálem Hotelu Hilton. Jak velký zážitek to pro devětadvacetiletou oporu Chrudimi i české reprezentace byl?

Roman Mareš slaví v plné futsalové síle padesátiny
Roman Mareš slaví v plné futsalové síle padesátiny 15.03.2025

Jedno české přísloví říká, že „věk je jenom číslo“. Něco pravdy na tom určitě bude, stačí se přijít podívat na zápasy FK Chrudim. S číslem šest tam totiž po palubovce „jezdí“ obránce východočeského týmu Roman Mareš a je skoro až neuvěřitelné, že tento legendární chrudimský futsalista slaví v sobotu 15. března padesátiny.