Michal Seidler říkal, že prožil úspěšný rok, platí to o vás také, nebo jste s něčím přece jen nespokojený?
Kdybych řekl něco jiného, tak bych lhal - pro mě to byl jako pro trenéra snový rok. Dvouapůlleté působení v Plzni hodnotím velice pozitivně: získali jsme ligový titul, skvěle jsme zvládli Ligu mistrů, hráli jsme doma před plnou halou. Nemůžu si na nic stěžovat. Já jsem ale strašně náročný a nejsem nikdy spokojený, kluci to o mě ví. I když jsme odehráli skvělý zápas s Barcelonou, tak jsem úplně v duši spokojený nebyl, protože jsme nepostoupili. Hráli jsme dobře, ale na to se nehraje. Já jsem náročný a chci pořád z toho všeho dostat co nejvíc. Ale musím říct, že tohle jsem si před dvěma a půl lety, když jsme spolu jednali v Plzni o mém příchodu, ani nepředstavoval, že by se mohlo stát. Ani tehdy o tom nepadla zmínka. Ale s jídlem roste chuť a teď už jsme si nasadili takovou laťku, že to bude obrovsky těžké to udržet.
Na závěr roku jste porazili v domácí hale do té doby neporaženou Chrudim. Jak velký význam to mělo z té psychické stránky?
Určitě to pro nás bylo důležité, protože zakončit rok dvěma prohrami s Chrudimí bychom si v takovém roce nezasloužili. Myslím si, že jsme vyhráli zaslouženě, i když to v prvním poločase byla taková taktická bitva. Po přestávce jsme mohli rozhodnout daleko dřív, měli jsme tam spoustu šancí a nakonec jsme to odehráli hlavně vůlí. Je škoda, že se nám ke konci roku trochu přestalo dařit v koncovce, trápíme se v tom. Ale pozitivní je, že se do toho dostáváme a po novém roce se budeme moci soustředit jenom na ligu a připravit se pořádně na play-off, kde se bude rozhodovat.
Chrudim hrála na menší počet hráčů, pracovali jste s tím v taktice utkání?
Nehrál Max, který se zranil v našem vzájemném utkání v Chrudimi, točila šest, sedm lidí. My jsme to tak dělali před dvěma lety, před rokem. Viděl jsem, že mají připravenou novou brazilskou posilu, tak to taky rozšíří. Myslím, že se ale projevilo to, že týden oba týmy netrénovaly. My jsme měli jen dva tréninky po týdenní pauze. Na konci jsme to také dohrávali na sedm lidí. Bylo to o morálu, ten zápas byl vyrovnaný stejně jako ten v Chrudimi. Tam jsme ale udělali školácké chyby a pustili soupeře do náskoku. Chrudim je obrovsky těžký soupeř, nikdo si nemůže myslet, že je budeme porážet pořád. Pro mě je to pořád top soupeř a možná nejlepší tým v republice.
Myslíte, že se vám ještě podaří Chrudim v základní části dohnat?
Na Chrudim máme devět bodů ztrátu, ale dva zápasy k dobru, kdyby se nám to podařilo zvládnout, tak bychom se dotáhli na tři body a může se stát cokoliv. Chrudim má už jen těžší zápas na Slavii a doma nevyzpytatelnou Spartu. My jedeme ještě na Slavii, máme doma Teplice a Spartu. Ještě můžeme klopýtnout, ale Chrudim asi ne…možná na Slavii. Nevzdáváme to, dotáhneme se na ně a budeme je držet pod tlakem. Půjdeme zápas od zápasu a uvidíme, na co to bude na konci stačit. Dali jsme přednost Lize mistrů, bylo to těžké bojovat na všech frontách, kluci hráli i v nároďáku. V minulé sezoně jsme to první místo honili jako prioritu, teď jsme to přehodnotili. To ale neznamená, že bychom základní část ještě nechtěli vyhrát. Bude to ale těžké.
Nedá mi to nezeptat se na dva mladé hráče, kteří udělali v tomto roce obrovský progres. Tomáš Buchta a Dušan Kűnstnera. Jak vidíte jejich výkony a perspektivu?
Udělali velký pokrok, je škoda, že se Tomáš Buchta zranil v Lize mistrů s Dobovcem. Měl dlouhou pauzu a začal teprve běhat. Dušan Kűnstner v minulé sezoně v play-off vůbec nehrál. Promluvil jsem si s ním o tom. Říkal jsem mu, že to v něm je, ale musí něco upřednostnit a vynechat. Dušan to ukázal, byl velice platný v lize i v Lize mistrů. Pro tým je teď velice důležitým hráčem, když si to srovná v hlavě a bude hrát to, co má, a nebude se srovnávat s někým, kdo není. Pokud bude využívat své přednosti, tak bude skvělým hráčem.
Co byste do nového roku popřál všem futsalistům a fanouškům?
Je to klišé, ale zdraví, protože bez něj nemůžeme nikdo fungovat. Přál bych si, aby se covidová doba uklidnila a začali jsme normálně žít. Všem přeju hlavně to zdraví! Když nejde o život, tak opravdu nejde o nic. Dnes tady v utkání zase naplno běžely emoce, já jsem to taky přehodnotil. Když nejde o život, tak je to fakt prkotina. Lidé si toho začnou vážit, až když se to týká jich nebo jejich nebližších. Celému futsalu přeju, ať se všem daří, ať jsou všichni zdraví a ať si to rozdáváme na palubovce. Kdo bude nejlepší, ať to vyhraje.
Další aktuality