Jak jste si v kabině užil oslavu po výhře s Libercem?
„Jsme velice rádi, že jsme to zvládli, protože nás čeká týden, který ukáže, jak na tom doopravdy jsme. Máme soupeře z naší úrovně, a tak je dobře, že jsme to zahájili vítězstvím. V úterý nás čeká Helas a v sobotu máme Žabinské Vlky, tak by bylo dobré výhru potvrdit. Vlkům máme co vracet. Pokřik v kabině se nikdy neomrzí.“
Vypadá to, že jste se právě z té prohry s Vlky poučili, protože vítězné zápasy s Mělníkem a Libercem měly podobné rysy…
„Byli jsme zodpovědnější a koncentrovanější směrem dozadu. Na druhou stranu musíme ocenit sílu soupeře, protože Liberec odehrál velice kvalitní utkání. Troufnu si říct, že rozhodl druhý gól. Kdyby ho dal soupeř, tak by byl výsledek asi opačný. Řekl bych, že to bylo vyrovnané utkání s krutým koncem pro FTZS.“
Vypadá to, že máte na tohoto soupeře spadeno. V Liberci tři góly, teď další dvě branky.
„To bude spíš náhoda! Nemohl jsem se teď poslední tři zápasy trefit. Začínal jsem být lehce nervózní a moc jsem nad tím přemýšlel. Měl jsem v průběhu utkání dvě šance, kdy jsem se snažil střely umístit. Moje dvě branky v závěru už spíše pramenily z power-play soupeře.“
V závěru jste strávil na palubovce dost času, vypadalo to, že máte dost energie. Jak jste udržoval kondici během herní pauzy?
„Jsem zvyklý sportovat celý rok, a vlastně celý život. Takže jsem se udržoval individuálně, v tomhle jsem žádný problém neměl.“
Baví vás futsal hodně? Berete to jako prodloužení sportovní kariéry na nejvyšší úrovni?
„Určitě ano! Baví mě hlavně parta kolem týmu. Několikrát jsem to již opakoval, když jsme to před dvěma roky dávali dohromady, tak jsme příliš nevěděli, co od toho očekávat. To, že jsme se dostali až na takovou úroveň, kde dokonce dokážeme být konkurenceschopní, je jedině pozitivní. Když se navíc vyhrává, tak je to hned veselejší.“ (úsměv)
Radim Pouzar tým hodně táhne, je to ten hlavní lídr v kabině?
„Radim je hodně emotivní a nemá rád porážky, naopak si zase o to víc užívá vítězství. Je to dobře, já mám takové lidi rád.“
David Radouch se objevil v nominaci reprezentace, co jste tomu v kabině říkali?
„To je naprosto perfektní zpráva a jsme z toho nadšení! Většina z nás jsme zaměstnanci akademie Dynama, ti, kteří pro Dynamo nepracují, tak jím prošli. Vidím tu třeba i cestu pro kluky, kteří se neprosadí ve velkém fotbale, že i tady je možnost se futsalem živit. Když se hrála Juniorská soutěž, tak kluci z fotbalové akademie moc rádi chodili hrát, bavilo je to. Třeba se i někdo z nich objeví na palubovkách 1. FUTSAL ligy.“
Takže souhlasíte s tím, že futsal může být pro fotbalový vývoj hodně užitečný?
„Určitě. Hlavně třeba v zahraničí to je vidět, že ho Brazilci hodně hrají od mládí. Rozvíjí stejně technické dovednosti, pravidla jsou sice trochu jiná, ale pořád je to víceméně stejný sport. Když se provozuje od malička, tak se dá naučit spoustu věcí. Člověk je pod časoprostorovým tlakem, musí se pořád nabízet a vytvářet aktivitu. To je pak ve fotbale na malém prostoru velice účinné. Na velké hřiště je pak potřeba zase trochu jiný typ kondice, ale všechno se to dá skloubit.“
Jak v Dynamu vnímají vaše působení v nejvyšší soutěži?
„Setkalo se to v klubu s velkým ohlasem. Když jsem tento projekt navrhl generálnímu manažerovi celého Dynama Martinu Vozábalovi, tak byl jednoznačně pro. I nejužší vedení Dynama se ptá na naše výkony a zajímá se. Když ještě mohli chodit diváci, tak nás také lidí z vedení chodili podpořit a bavilo je to. Je to propojené, sice nejde o prioritu klubu, ale myslím, že to může být pro celý klub dobrá reklama.“
Někteří fotbalisté mají po kariéře problém, že neví, co dále. Pomohl vám v tomhle futsal?
„Já jsem futsal hrál od nějakých patnácti let na nižší krajské úrovni, ještě když jsem byl v Teplicích. Později když už jsem hrál ligově fotbal, tak jsem si také jezdil zahrát, ale vzhledem k tomu, že mě fotbal živil, tak jsem si musel dávat pozor, abych se nezranil. Ale musím říct, že mě futsal provázel celý život a teď jsem se k němu vrátil. Užívám si to!“
Další aktuality