Jirko, jak jste si užil televizní derby s Rapidem Ústí nad Labem?
Pro mě, celý tým i celý region to byl velký futsalový svátek. Já osobně jsem cítil lehkou nervozitu celý den, jelikož pracuji v klubu i jako PR manažer a bál jsme se nějakých nesplněných instrukcí ze strany televize, kvůli kterých bych se nemohl věnovat plně hře a řešil bych věci okolo. Naštěstí lidé z klubu dokázali vše zařídit a já mohl mít čistou hlavu, ale přiznám se, že jsem nervozitu stále vnímal.
Jaký to je pocit, když právě v takovém zápase vstřelíte svoji první branku? Jak se celá akce vůbec seběhla?
Již od prvního kola jsem čekal na svou premiérovou branku a byl jsem trochu frustrovaný z toho, že mi to tam nepadá. Proti svému bývalému klubu z Ústí jsem již chtěl na tisíc procent uspět a možná z toho vyplývalo zbytečné zahazování velkých šancí. Branku jsem nakonec dokázal vstřelit z té nejmenší šance, kterou jsem v zápase měl. Na půlící čáře jsem dostoupil hostujícího Vobořila, kterému jsem se štěstím dokázal sebrat balón, a postupovat s ním na samotného brankáře. Věděl jsem, že již nemohu zklamat a zároveň jsem cítil dotírajícího protihráče na zádech. Před tím jsem se snažil mířit, ale nyní jsem chtěl jen propálit brankáře, takže jsem nasadil pověstné bodlo a dopadlo to dobře.
Dostal jste nějaké zajímavé gratulace?
Ihned po utkání jsem se podíval na telefon, kde jsem měl mnoho zpráv. Velice často se jednalo o zprávy s gratulací k úspěšnému televiznímu utkání a mnoho fotografií, kde toto utkání přátelé sledovali. Nejvíc mě zaskočila gratulace našeho trenéra Nenada Veljkoviće, který mi po utkání řekl: „Vidíš to? Stačí jen vystřelit a nepřemýšlet." (úsměv)
Jak jste zatím v Perštejně s průběhem 1. Futsal ligy spokojení?
V Perštejně jsem od založení klubu, kam jsem přestoupil právě z Rapidu. Už od divizní soutěže se snažíme mít ve všem profesionální přístup a to se nám vyplácí. Po angažování zkušeného trenéra se domácí futsal ještě zvedl o několik stupňů, ačkoliv všichni víme, že nás čeká ještě mraky práce. Já osobně jsem se na první ligu necítil. Ovšem nyní vidím, že po doplnění kádru a tvrdém tréninku máme postupně větší šance na úspěch.
Po zápase se Slavií vaši spoluhráči říkali, že je třeba zlepšit souhru. Už je to lepší?
Souhra je samozřejmě lepší, ale stále to není ono. Já jsem byl ze začátku stavěn do druhé čtyřky, ale z důvodu zranění Davida Černého jsem byl posunut do první formace, kde je hra trochu jiná. Máme nacvičené mnoho možností spolupráce na hřišti, které na tréninku provádíme. Bohužel v utkání jsme toho ještě mnoho neukázali, ale věřím, že to postupně budeme do zápasů dostávat. Chybí nám herní vyspělost v těch opravdových futsalových utkáních, protože upřímně řečeno v druhé lize to byla pouze možnost hrát fotbal v hale.
Co říkáte na fanouškovskou podporu a atmosféru v hale v Kadani?
Doufal jsem, že tato otázka přijde. Fanouškovská podpora a divácká kulisa přímo v hale je něco, co žene Spartak vpřed. Nebojím se tvrdit, že na naše domácí utkání chodí nejvíce fanoušků z celé ligy a že máme nachystané peklo pro hostující týmy. Jak jsem zmínil výše, dělám také PR manažera. Čtu všechny ty zprávy a komentáře, které nám chodí na sociálních sítích, a přiznám se, že to mi dodává nejvíce síly. Euforie, která nastala hned po prvním utkání byla nepopsatelná. Šel jsem spát pozdě v noci, jelikož mi neustále chodily zprávy od fanoušků s gratulacemi a já chtěl každému odpovědět.
Troufnete si potrápit v dalším zápase i mistrovskou Chrudim?
Jestli se nepletu, v Chrudimi hrají také lidi jako my, tudíž samozřejmě troufneme. Všichni známe kvality jejich hráčů a samozřejmě musím pokorně říci, že se jedná o nejlepší futsalový klub u nás. Ale právě pro tato utkání hrajeme nejvyšší soutěž. Všichni se na tento zápas těšíme a věříme, že je v našich silách uhrát dobrý výsledek. Navíc, jak jsem již psal, budeme mít za zády nejlepší publikum, které nám pomůže proti soupeři bojovat. Mockrát děkuji, že jsem mohl odpovídat na vaše dotazy a zvu všechny čtenáře do sportovní haly na utkání Spartaku Perštejn.
Další aktuality